(Podrobněji se o chování lidí a celých skupiny učíme ve výcviku „Interní konzultant pro změny a rozvoj“. Smyslem výcviku je umět lépe reagovat na dění ve firmě – poznat užitečné a neužitečné praktiky manažerů, správně zavádět změny, vytvářet motivující prostředí apod.)

V jedné diskuzní skupině jsem dostal zajímavý dotaz:

„Honzo, co si myslíte o tom, že většina lidí v ČR jsou dementi?“

„Jak to myslíte?“

„No, čím dál víc vídám, jak se lidi chovají agresivně (červený styl chování) za volantem, v obchodech apod. Hádají se, navzájem odsuzují,…“

„Tak k tomu už bych něco věděl:)“

Výjimečná šance studovat

Roky 2019 až 2021 byly jedinečnou příležitostí sledovat, co umí sociální systém. Ještě zajímavější je, že se toho účastníme a proto sami prožíváme, co s námi probíhající situace dělají. Vůbec není potřeba rozhodovat, kdo má pravdu a co by bylo lepší. Jen sledujte a nechte na sebe působit. Třeba pochopíte, jak si vedoucí pracovníci rozbíjejí své firmy.

Rok 2019

Přestože celá společnost byla nastavená na dost vysoký individualizmus a politikům jsme příliš nedůvěřovali, příchod pandemie byl zajímavý tmelící prvek. Najednou se objevil vnější nepřítel a lidé jako by zapomínali na minulá zklamání autoritami a odlišnosti mezi sebou. Začali si pomáhat. Existují případy, kdy i ti, co sami měli málo, na své náklady šili roušky pro sousedy.

Rok 2020

Politici nedokázali využít moment, kdy lidé byli ochotni spolupracovat, a začali necitlivě z velké výšky vysílat různá nařízení. Příliš využívali svou moc k tomu, aby těm nejníže co nejvíce nastavili pravidla. Samozřejmě z tak velké výšky není možné podchytit každý detail, který by mnohem lépe vyřešili ti nejníže. Když už ale byli pod palbou příkazů a zákazů a stávali se svědky narcistických demonstrací neomezené moci především ve formě porušování vlastních pravidel, nepřijali běžní lidé odpovědnost za své chování. Místo aby hledali řešení, začali kritizovat nařízení těch nahoře. Byla to jediná možná obrana proti tlaku. A obnovila se tedy bohužel propast mezi vedením a podřízenými. A už je to zase jako před pandemií. Obyčejní lidé a politici – dvě skupiny, které nespolupracují. A co na to vedení? Místo změny stylu chování zasévali čím dál více tlaku. Mezi tím další narcisové demonstrují svou nadřazenost a nedotknutelnost. Namísto tmelení jako katalyzátor rozpadu společnosti politici používají navíc i vulgární výrazy a škatulkují své podřízené, čímž konflikty posilují.

Rok 2021

Objevila se spásná vakcína. Nikdo sice neví, jestli bude účinná, ale o tom se s lidmi nemluvilo. Hlavně se nesmí připustit ani náznak nejistoty. Držitelé moci nasadili nejtěžší kalibr – reklamu, manipulaci, úplatky pro poslušné a tresty pro neposlušné. Jenom na partnerský dialog se zapomnělo. Přitom plno lidí umí pochopit, že máme vakcínu, která možná bude fungovat a pojďme to zkusit. Bylo by to mnohem přijatelnější, než potlačit vše kromě pozitivních informací o vakcíně. Tím se stává ještě podezřelejší a mnoho lidí dostává opravdový strach. Vždyť přece nic není tak pozitivní, takže za tím něco bude. Do toho mocní přidávají další a další úplatky a zvýhodnění pro poslušné. Společnost se začíná polarizovat. Frustrovaní jednotlivci se nemohou vybít na špatném systému a kdo je tedy nejblíže? Soused nebo kolega. Ten, který v roce 2019 rozdával roušky se nyní bude hodit jako náhradní cíl… Systém má nad jednotlivci velkou moc. Najednou jsou nelogická nařízení normou a i ti nejbystřejší jsou ochotni své myšlení přizpůsobit systému, ve kterém žijí.

Už je jasné, jak vznikli ti „dementi“? Mocní je stvořili svou neznalostí, kterou běžně maskují nadužíváním moci a autority. Za rok už vlastně nikdo neví co se to děje, ale je jasné, že celý svět je plný „dementů“.

A spojitost s firmou?

Poznáváte tento vývoj z nějaké firmy? Nemusíte se přiznávat a omlouvat. Nemusíte ukazovat prstem. Využijte tyto roky k ponaučení. Sociální systém reaguje podle stále stejných principů. Jen v pandemii to víc bolí, všechno se odehrává rychleji než ve firmě a vše je zřetelnější. Odneste si ponaučení a očistěte svou firmu o všechny výše uvedené destruktivní vlivy. Především pozor na toxické jedince s velkou mocí a na projevy červeného myšlení. Víc se do článku nevejde, ale k dispozici jsou texty a hlavně diskuzní skupiny.

Autor: Jan Korbel

Každý sociální systém jakým je tým, firma nebo celá republika má tendenci žít vlastním životem. Vytváří si svá pravidla všude tam, kde dostane volnost. Jsou ale situace, kdy vedoucí osoba nebo menšina potřebuje systém usměrnit. Takovým zásahům říkáme intervence.

Intervenovat lze různými způsoby. Každý vedoucí volí způsob podle svého stylu vedení. Vybírají si, do čeho budou intervenovat a jak silně. Čím více moci intervence obsahuje, tím více se jí systém brání. A tak se stává, že nařízení přijímá menšina lidí, naopak rozumné výsledky partnerské diskuze přijme lidí více. Systém si tuto intervenci zpracuje mezi svými členy přesně podle pravidel, která systém ovládají.

Každý zásah do systému narušuje stabilitu. Žádný vedoucí nemůže intervenovat do všeho a celý systém v klidu přenést ze stavu A do stavu B. V běžné praxi můžeme pozorovat, že vedoucí vydá týmu nařízení a tým se s tím chvíli srovnává. Lidé se mohou rozdělit do různých skupin, porovnávat názory, do určité míry přijmout intervenci a nějak se jí přizpůsobit.

Zákeřné jsou časté intervence od autoritativních vedoucích, kteří mají dojem, že vědí, co je v systému špatně. Většinou mají jen omezený přehled o celém systému a zabývají se jen několika pro ně důležitými kritérii. Tak lze v sytému rozbít přirozenou dynamiku a snížit výkon na minimum. Zde je řada příkladů z praxe:

• Když neplníte plán, budete reportovat každý týden. A jestli ani to nepomůže, budete mít stanovený počet schůzek na týden. Lidé začnou dělat jen to, co je aktuálně sledováno. Budou tvořit dobré reporty. V dalším kroku nebudou přemýšlet o kvalitě své práce, ale o tom, jestli telefonát mohou vykázat také jako schůzku nebo ne.
• Ministerstvo rozbije přirozené podnikatelské prostředí dotacemi, které dostanou jen ti, jejichž práce vyhovuje kritériím vymyšleným jen s částečnou znalostí praxe. Tím se na trhu udrží dodavatelé, které by trh dávno vyloučil a komise řeší, jak poznat oprávněně a neoprávněně čerpané dotace. Řadu zřejmých podvodů nikdo nikdy nedokáže potrestat.
• V době pandemie ministerstvo zkouší vymyslet pravidla pro rozdělení kompenzací. Částečně se to povede, ale hodně peněz rozdělí neefektivně. Některé rodiny na kompenzacích dobře vydělají a na některé se nedostane, protože na ně kritéria nemyslela. Kromě toho bude muset ministerstvo rozhodnout dosud neexistující dilemata. Komu dát kompenzaci, aby přežil? Majiteli restaurace, který podniká 5 let a stejně krachuje, protože to dělá špatně? Nebo podnikateli, který začal podnikat v době pandemie, dělá to dobře, ale podle kritérií nemůže dokázat, že bude podnikat na hlavní pracovní poměr? A co znamená přežít? Potřebuje podnikatel v době krize jezdit autem za milion nebo za třetinu? Do toho existují rodiny, které si OČR čerpají dvakrát a navíc chodí do práce a tudíž se mají lépe než před intervencí.

Tyto příklady neberte jako kritiku. Jen se inspirujte a sledujte dění kolem. Je to hodně poučné. S dobrým nebo sobeckým úmyslem někdo vymyslí intervenci. Ta zahýbe systémem a jeho reakce vygenerují řadu dalších problémů vyžadujících další intervence nebo nápravy, které nás původně nenapadly.

Pokud chcete jako vedoucí posouvat týmy a firmy efektivně, uvědomte si, co můžete způsobit. Ptejte se, jestli skutečně musíte intervenovat nebo jestli to děláte ze svého sobeckého zájmu. Případné impulzy do systémů vysílejte s citem.

Autor: Jan Korbel